Vánoce jsou svátky klidu. Toho se bude držet i kapitán brněnských volejbalistů Michal Hrazdira. Žádný stres či spěch. Smečař s několikaletými zkušenostmi z klubů italské Serie A2 si užívá po návratu druhé Vánoce doma po sobě.
Volejbalově je vytížený, za dvanáct zápasů si připsal 213 úspěšných útoků, v čemž je druhý v extralize. „Potřebuji si odpočinout. Mám toho hodně, balony chodí většinou přese mě. Zajedu za rodinou a těším se, co mi mamka navaří," usmívá se jedenatřicetiletý volejbalista, který těžce rozdýchával pondělní utkání s lídrem soutěže Kladnem.
Poprvé v sezoně jste doma nebodovali a prohráli jasně 0:3 na sety. I přesto cítíte, že se dalo Kladno porazit?
Určitě. Dobře jsme bránili na síti. Pomohli jsme si jako tým. Kladno nás trápilo dobrým servisem, plachtou. V improvizované sestavě jsme odehráli povedené dva sety. Jen se z toho udělalo zbytečně divadlo.
Několikrát jste emotivně gestikuloval k sudím. Naštvalo vás odpískání teči na bloku a následný zisk prvního setu 25:23 pro Kladno?
Chyb se v utkání objevila spousta. Nechci to vyloženě házet na rozhodčí, protože jsme si to mohli uhrát sami, ale stala se z duelu fraška, navíc před televizními obrazovkami. Nepamatuju si takový zmatek, v extralize se to stávat nemůže. Poté jsme byli rozhození a poslední set tomu odpovídal, dotahovali jsme v něm a prohráli 20:25.
V tabulce jste šestí. Jak to hodnotíte?
Chtěli jsme být výš. Naše pozice ale odpovídá tomu, co jsme schopní nabídnout. Ostatní týmy jsou konsolidované už tři měsíce. Nás opustili Američan Ammerman, Rus Ščerbatych a zranil se Goodell. Máme improvizovanou sestavu a mladí kluci bojují. S umístěním se ale nechci spokojit. Po Novém roce se můžeme vrátit silnější.
Užíváte si druhé po sobě doma po letech v Itálii?
Jsem hrozně rád. V Itálii by mě čekal 26. prosince další zápas. Mám toho hodně, balony chodí většinou přese mě. Teď si zajedu za rodinou a těším se, co mi mamka navaří. (culí se) Trochu mi české Vánoce chyběly. Na druhou stranu v některých místech bylo moře a mohl jsem se jít na Štědrý den vykoupat, i když se pak na mě dívali jako na blázna. Vždyť je venku přece jen dvacet stupňů…
Jaké jsou italské Vánoce?
Nejdůležitější je tam Boží hod vánoční, při kterém se trénuje až odpoledne. Italské Vánoce tak tradiční nejsou. Spíš 25. prosince rodina jen v klidu poobědvá.
Scházel vám bramborový salát?
(smích) Jsem celkem na zdravou výživu, takže jsem ho až tolik nepostrádal. Maminčin si ale dám, nemůžu urazit.
Fotbalisté Zbrojovky za deset deka přibrané přes svátky platí tisíc korun. A co vy?
Máme jen pár dnů volna. Nemůžeme si z toho dovolit vypadnout, v současné situaci už vůbec ne.
Na náměstí Svobody jste si s volejbalistkami Králova Pole zašli na punč. Máte ho rád?
Minulý rok jsem byl víckrát. Letos jen s holkama, kdy si kluby popřály štěstí do nového roku. Chystáme se tam i s týmem, abychom přišli na jiné myšlenky.
Dárky už máte nakoupené?
Mám, dávno. Jsem ve všem pečlivý. (směje se)