Hranice jsou kvůli pandemii koronaviru uzavřené a na Slovensko se dostane jen ten, kdo tam má trvalý pobyt či výjimku. Dostal byste se tam nyní?

Myslím, že ano, ale určitě bych musel do čtrnáctidenní karantény. A potom nevím, jestli bych mohl zpátky do Česka. Jenže tohle jsem doposud neřešil. Uvidím, jak se současná situace vyvine.

Kvůli koronaviru se fotbalové Euro odložilo na příští rok, což dává prostor ligovým soutěžím dohrát sezonu později. Jak vítáte tuhle zprávu?

Samozřejmě je to pozitivní novinka. Jenže my fotbalisté pořád nevíme, co bude dál. Neustále jsme v očekávání, co nastane.

Pokud se ligy dohrají později, letní přestávka bude o to kratší a hned by začala nová sezona. Může to být problém?

Osobně si tohle zatím nedovedu moc představit, ale uvidíme, jak dlouho bude trvat aktuální situace. Od toho se pak všechno bude odvíjet, jestli zase začneme trénovat společně, nebo ne, a zda se rozehraný ročník vůbec ještě rozběhne.

Pokud se sezona definitivně odpíská, je jasné, že Zbrojovka do první ligy nepostoupí. Takový scénář si asi nepřejete…

Určitě by pro nás bylo velké zklamání, kdyby se sezona ukončila, přece jen je nějak rozehraná. Ale na prvním místě jsou lidské životy. Sport nyní není nejdůležitější. Samozřejmě pro Zbrojovku by to byla velká rána, sice nejsme první, ale ročník nemáme rozjetý špatně. Takhle by bylo jasné, že i příští sezonu budeme ve druhé lize. Některé věci však člověk ovlivnit nedokáže.

Absolvovali jste téměř tříměsíční zimní přípravu, a když už jste se těšili na ligové zápasy, odehráli jste pouze první jarní kolo a přišla stopka. Je to pro fotbalisty hodně nepříjemné?

Je to taková zvláštní situace, kterou asi nikdy nikdo nezažil. Možná někdo, kdo odtrénoval celou zimní přípravu a pak se zranil. Takže teď jsme v podstatě všichni zranění (úsměv), i když jsme všichni zdraví. Samozřejmě je to pro nás hodně nepříjemné.

Jaký máte nyní program, abyste se udržovali neustále v kondici?

Kondiční trenér Pepa Mlčuch poslal všem hráčům individuální plány, takže v tomhle ohledu je o nás postaráno. Teď už je na každém, zda a jak plán plní. Ale všichni jsme profesionálové, takže věřím, že ho budeme plnit, abychom zůstali zdraví a v kondici.

Profesionální fotbalista každý den chodí na stadion, nazouvá si kopačky, kope do míče a trénuje nebo hraje zápasy. Jak snášíte karanténu?

Je to velký nezvyk. (smích) Jsme zvyklí na určitý režim, kdy především trénujeme s ostatními spoluhráči, což je podstatně větší zábava. Být takhle sám doma není nic moc. Určitě se člověk složitěji dokope k individuálnímu tréninku. Ale jsme profesionálové a je to naše práce.

Vyhovovala vám zimní příprava pod trenérem Miloslavem Machálkem, kdy jste zkoušeli různé varianty formací se třemi či čtyřmi obránci?

Bylo to určitě zajímavé a obohacující, protože jsme si vyzkoušeli různé posty, což bylo samozřejmě směrodatné i pro trenéra. Každá nová zkušenost není zlá a věřím, že nám každému dala do budoucna nový rozhled. Díky tomu jsme i víc variabilnější.

Jste krajní obránce, ale v přípravě jste hrával i stopera. Jak se vám to zamlouvalo?

Stopera jsem hrál spíš ve tříčlenném systému, ale moje přirozená pozice je určitě krajní bek a až potom střed obrany. Jsou to dost odlišné posty, jelikož křídelní zadák musí útočit, což se žádá i od stopera, ale v minimálním měřítku, protože toho naběhá o dost méně. Jenže zase má mnohem větší zodpovědnost a podstupuje daleko víc osobních a hlavičkových soubojů.

Zbrojovka měla v zimní přípravy docela problémy skládat obranu, protože hodně hráčů měla zraněných, takže v defenzivě často zaskakovali také záložníci. Chodili za vámi například pro nějaké rady?

Ani moc ne. (úsměv) Spíš trenéři jim něco poradili. Musím říct, že kluci ze zálohy se s tím popasovali dobře. Už na podzim si tohle vyzkoušeli a šlo jim to. Je ohromná výhoda, když fotbalista dokáže alternovat na víc postech.