Odmalička snila o velké sportovní kariéře. Asi na ni měla, vždyť to dotáhla až do extraligy. Ale přišla zranění. Co teď? Přeci vše nezahodí… To řešila členka oddílu Florbal Židenice Monika Chromá, než se nedlouho po dosažení plnoletosti rozhodla přejít na trenérskou dráhu. Což se ukázalo jako prozíravé.
Když dorazila na štáb Díky, trenére nominace, která hovořila o energické, přísné i kamarádské mladé ženě, jež dovede v děvčatech nemnoho mladších probudit lásku ke sportu, ovšem taky je přesvědčit, aby se učila angličtinu, znělo to jako pohádka.
Dvanáctiletá Vanda Pavlíková však tvrdí, že jde o pravdu pravdoucí. „Měly jsme jet na turnaj do Švédska. Tam se domluvíte nejlíp anglicky. Tak nám Móňa napsala florbalové fráze a my se je učily,“ vysvětluje. „Posloucháme ji na slovo, protože to s námi myslí dobře a chce nás něco naučit. Máme ji za to rády,“ zdůrazňuje.
Alou převlíkat
Chromá je člověk zapálený do florbalu. Má ráda děti, nelituje času se sebevzdělávat. K tomu je rozhodná… A nějak vás nenapadne jí odporovat. S týmem projektu Díky, trenére, který hledá ty nejvhodnější adepty pro listopadové finále, dlouho nediskutuje. „Pojďte si vyzkoušet celý náš trénink. Jinak nic nezjistíte,“ říká na kempu říká na kempu Židenic
v Jedovnicích u Brna. Zatímco se po sobě rozpačitě díváme, doplní: „Alespoň pro ty holky.“